Vystudovat vysokou školu rozhodně stojí spoustu píle, času a člověku takové studium může změnit život i pohled na něj. Záleží také, jak se k němu přistupuje. Ten, kdo si chce studiem na vysoké škole pouze prodloužit studentský život a nebere jej vážně, nepatří k těm, ke kterým se vztahují problémy, jenž mohou provázet zodpovědný přístup k učivu.
Soutěživost studentů
Obstát v náročném studiu často vede k tomu, že se studenti předhánějí v soutěživosti s cílem udržet se na univerzitě. Předhánět se neustále v tom, kdo pracuje více hodin denně, kdo tráví více času v knihovnách nebo je přijat na jakou konferenci, snažit se publikovat ve významnějším časopise – to je pro každého jistě velmi vyčerpávající.
Na rodinu a vážné vztahy zapomeňte
Dívky studentky jsou na tom oproti chlapcům ještě o něco hůře. V cestě za dosahováním vysokoškolského vzdělání se od nich očekává, že rozhodně zapomenou na založení rodiny. U obou pohlaví pak ani vážnější vztahy nejsou při obrovském studijním nasazení rozhodně vítané. Možná se to zdá přehnané, ale získat akademický titul je obtížné, časově náročné a cesta k němu navíc může sebrat i kus osobního života.
Studium za cenu zničené psychiky?
Je skvělé vystudovat to, po čem toužíte a dokázat si, že umíte ukončit, co jste si předsevzali. Ale na druhé straně pro získání vysokoškolského vzdělání je třeba mít určitoupsychickou odolnost. Určitě nikdo si nechce z neustálého stresu a přepracování nastartovat úzkosti, nespavost, deprese až schizofrenii.
Viděno z negativní stránky je akademický život uzavřeným světem plným vystresovaných jedinců, s nimiž žádný partner nevydrží. Z té pozitivní stránky je faktem, že se lze se stresem a pochybnostmi naučit bojovat a zachovat si duševní pohodu. Důkazem jsou lidé, kteří nasedli do akademického kolotoče a dodělali školu i při dvou dětech.
